Poplatek za televizi a rozhlas: Co se chystá?

Co je koncesionářský poplatek

V České republice je běžné platit koncesionářský poplatek, který slouží k financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu. Tento poplatek je povinný pro každého, kdo vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač, bez ohledu na to, zda sleduje vysílání, nebo ne. Výše poplatku je stanovena zákonem a v současnosti činí 135 Kč měsíčně za televizní přijímač a 45 Kč měsíčně za rozhlasový přijímač. Platba koncesionářských poplatků je důležitá pro zachování nezávislosti a objektivity veřejnoprávních médií, která nejsou závislá na příjmech z reklamy a mohou se tak věnovat i tématům, která nejsou komerčně atraktivní.

Výše poplatku v roce 2023

V roce 2023 zůstává výše koncesionářských poplatků za televizní a rozhlasové vysílání stejná jako v předchozím roce. Za televizní přijímač tak i nadále zaplatíte 135 Kč měsíčně, zatímco za rozhlasový přijímač činí poplatek 45 Kč měsíčně. Poplatky jsou splatné vždy do konce měsíce následujícího po měsíci, za který se platí. To znamená, že například poplatek za leden 2023 je splatný do konce února 2023. Platbu je možné provést několika způsoby, a to například bankovním převodem, složenkou, SIPO nebo online platbou.

Pro koho je poplatek povinný

Poplatek za televizi a rozhlas, často označovaný jako koncesionářské poplatky, je povinností pro širokou škálu jednotlivců a domácností v České republice. Platit ho musí každá osoba, která vlastní televizní přijímač nebo rádiový přijímač, a to bez ohledu na to, zda sleduje vysílání Českého rozhlasu nebo České televize, nebo dává přednost jiným programům. Tato povinnost se vztahuje i na ty, kteří přijímají televizní a rozhlasové vysílání prostřednictvím počítače, tabletu nebo mobilního telefonu. Důležité je si uvědomit, že poplatek se platí za pouhé vlastnictví zařízení, nikoliv za jeho používání. Zákon definuje televizní přijímač jako zařízení technicky způsobilé k příjmu a přehrávání televizního vysílání, a to i v případě, že je připojeno k internetu. Podobně je definován i rozhlasový přijímač. Výjimky z placení koncesionářských poplatků jsou velmi omezené a vztahují se například na osoby s těžkým zdravotním postižením nebo osoby pobírající starobní důchod, jejichž příjem nepřesahuje určitou hranici.

Výjimky z placení

Ačkoliv je povinnost platit televizní a rozhlasový poplatek v České republice daná zákonem, existuje několik výjimek, kdy se poplatky neplatí. Osvobozeny od poplatků jsou například osoby s úplnou ztrátou sluchu a zraku, osoby pobírající příspěvek na živobytí nebo osoby starší 75 let. Důležité je zmínit, že osvobození od poplatků není automatické. Osoby splňující podmínky pro osvobození musí o něj požádat příslušný subjekt, kterým je v tomto případě Česká televize nebo Český rozhlas. K žádosti je nutné doložit dokumenty prokazující nárok na osvobození, například potvrzení o příjmu, rozhodnutí o přiznání důchodu nebo potvrzení o zdravotním stavu. Nezaplacení poplatku bez nároku na osvobození může mít za následek sankce, proto je důležité se o podmínkách osvobození informovat a v případě potřeby o něj včas požádat.

Poskytovatel	Typ služby	Měsíční poplatek (Kč)
Česká televize	Veřejnoprávní televize	135 Kč
Český rozhlas	Veřejnoprávní rozhlas	45 Kč

Návrh na zrušení poplatku

V posledních letech sílí hlasy volající po zrušení koncesionářských poplatků za televizi a rozhlas. Argumenty pro zrušení se opírají o několik hlavních bodů. Kritici poukazují na to, že v době internetu a streamovacích služeb je existence televizního a rozhlasového poplatku anachronismem. Zatímco dříve představovala televize a rozhlas hlavní zdroj informací a zábavy, dnes mají lidé k dispozici širokou škálu alternativních platforem. Další výtka směřuje k netransparentnímu financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků. Občané nemají dostatečný přehled o tom, jakým způsobem jsou tyto finance využívány, a zda je jejich výše úměrná poskytované službě. Zastánci zrušení poplatků argumentují také tím, že by se jednalo o spravedlivější systém. V současnosti platí koncesionářské poplatky všichni, bez ohledu na to, zda služby veřejnoprávních médií využívají či nikoliv. Zrušení poplatků by znamenalo, že by za sledování televize a poslech rozhlasu platili pouze ti, kteří o to mají zájem.

Argumenty pro zrušení

V dnešní době streamovacích služeb a internetového vysílání se poplatek za televizi a rozhlas jeví jako přežitek. Proč platit za něco, co nevyužíváme, nebo co můžeme mít zdarma? Argumenty pro zrušení televizních a rozhlasových poplatků se opírají o princip svobodné volby a efektivního nakládání s penězi.

Není fér nutit lidi platit za služby, které nevyužívají. Mnoho lidí, zejména mladší generace, dnes dává přednost sledování filmů a seriálů online. Proč by měli platit za televizní vysílání, které nesledují? Zrušení koncesionářských poplatků by jim ušetřilo peníze a zároveň by to donutilo veřejnoprávní média k větší efektivitě a inovacím.

Kritici poplatků také argumentují, že veřejnoprávní média by se měla financovat z daní, stejně jako ostatní veřejné služby. Tím by se zajistila jejich nezávislost a zároveň by se zamezilo dvojímu zdanění.

Argumenty proti zrušení

Zrušení koncesionářských poplatků by sice znamenalo úsporu pro domácnosti, ale zároveň by to mělo i negativní dopady. Veřejnoprávní média, jako je Česká televize a Český rozhlas, by přišla o významný zdroj financování, což by mohlo ohrozit jejich nezávislost a objektivitu. Bez garantovaných příjmů by se mohla dostat pod tlak politických stran či komerčních subjektů, které by mohly ovlivňovat jejich obsah. Zároveň by to mohlo vést ke snížení kvality a dostupnosti programů, zejména těch s menšinovou sledovaností, jako jsou dokumenty, vzdělávací pořady nebo pořady pro děti. Tyto programy sice negenerují vysokou sledovanost, ale plní důležitou roli ve společnosti. Jejich zánik by znamenal ochuzení mediální krajiny a oslabení plurality názorů. Je proto důležité zvážit všechna pro a proti, než se přistoupí k radikálnímu kroku, jakým zrušení koncesionářských poplatků bezesporu je.

Nejistá budoucnost

Budoucnost televizních a rozhlasových poplatků je v současné době nejistá. Stále více lidí dává přednost streamovacím službám, což vede k poklesu počtu plátců koncesionářských poplatků. Tato situace vyvolává otázky ohledně financování veřejnoprávních médií v budoucnu. Někteří odborníci navrhují, aby se přešlo na daňový model, kdy by se na provoz televize a rozhlasu přispívalo z daní. Jiní argumentují, že by se měly zachovat poplatky, ale měly by se zmodernizovat a zjednodušit. Například by se mohl zavést jednotný poplatek za domácnost bez ohledu na počet přijímačů. Je zřejmé, že stávající systém financování veřejnoprávních médií není dlouhodobě udržitelný. Politici a odborníci proto hledají řešení, které by zajistilo stabilní financování a zároveň zohlednilo měnící se návyky diváků a posluchačů. Rozhodnutí o budoucnosti televizních a rozhlasových poplatků bude mít zásadní dopad na podobu a fungování veřejnoprávních médií v České republice.

Poplatek za televizi a rozhlas? To je daň za možnost utvářet si vlastní názor, i když se nemusí vždy shodovat s tím oficiálním.

Zdeněk Dvořák

Co dělat do budoucna

Vzhledem k neustále se vyvíjejícímu mediálnímu prostředí a rostoucí popularitě online platforem je důležité zvážit budoucnost televizních a rozhlasových poplatků. Jednou z možností je zavedení všeobecného mediálního poplatku, který by se vztahoval na všechny domácnosti bez ohledu na to, zda vlastní televizní nebo rozhlasový přijímač. Tento poplatek by mohl financovat veřejnoprávní média jako celek, včetně online obsahu a služeb.

Další možností je zvýšení transparentnosti a efektivity výběru stávajících poplatků. To by mohlo zahrnovat lepší kontrolu nad tím, kdo poplatky platí, a zefektivnění procesu placení. Zároveň je důležité vést otevřenou diskusi o tom, jakou hodnotu veřejnoprávní média přinášejí společnosti a jak by měly být v budoucnu financovány.

V konečném důsledku by jakékoli změny měly zohledňovat zájmy diváků a posluchačů, zajistit finanční stabilitu veřejnoprávních médií a umožnit jim i nadále plnit jejich důležitou roli ve společnosti.